Také se vám to občas stává? Dostanete se do nepříjemné
situace, kdy musíte někoho o něco požádat, s někým si promluvit, zavolat na
neznámé číslo… a celičký den si v hlavě přemíláte, jak váš rozhovor bude
vypadat. Po neustálém vymýšlení hrůzných scénářů jste si téměř jisti, že to
bude celé pěkně "trapné". Ale nejsou tyto obavy trochu absurdní?
Pojďme jim společně říct NE! Budeme to totiž opravdu potřebovat…
Začněme kupříkladu u kontaktování osoby, kterou dobře
neznáme. Co napsat, abych vypadal/a inteligentně? Nebudu rušit? A co když budu
znít otravně? Říkáme si. Ale vezměme si to naopak - když nám někdo pošle
zprávu, analyzujeme ji do detailu? Obtěžuje nás? Já myslím, že v 99 procentech
ne. Takže příště, až budete kontaktovat někoho neznámého, představte si, jak
sedí nahý ve vaně, prohlíží si nová upozornění na mobilu a najednou se
zaraduje, protože mu přišla nová zpráva!
Jen tak mimochodem, připomíná mi to větu mého šéfa, kterou nedávno pronesl: "Dejte mi prosím požadavky na směny, už se nemůžu dočkat!"
Nejen kontaktování osoby umí být problém. Co třeba takové
požádání nadřízeného o zvýšení platu? Už jen pouhá představa dožadovat se větší
výplaty v nás vyvolává hrůzu. Na druhou stranu, vyjít s dostupnými financemi je
velice důležité a peníze prostě jsou potřeba. A pokud máme pocit, že si jich zasloužíme
více, proč se alespoň nepokusit o změnu? Je dobré si předem zjistit platové
ohodnocení na stejné pozici v jiných firmách. A pak, vzhůru do toho! Kdo se
neozve, nic nezíská…
I v osobním životě někoho o něco poprosit není zrovna
nejpříjemnější. S kamarádkou se dokážu vykecávat hodiny, ale pokud ji mám
požádat o laskavost, jako by mě vyměnili. Pak si však vzpomenu, že já ji v
těžkých chvílích také podpořila a určitě se nebude zlobit, když s ní teď budu
na oplátku počítat.
Změna v našem myšlení samozřejmě nepřijde jen tak, ale s
trochou nadhledu a po pár trénincích to bude hned lepší. Já si v podobných
situacích dělám malý rituál a opakuji si: "Dýchej, vždyť o nic nejde.
Musíš to udělat, nebo se nikdy nenaučíš překonávat svůj strach."
Tyto situace také nemám moc ráda, hlavně pokud se jedná o telefonát. Dělám to tedy tak, že se do toho vrhnu co nejdříve, at to mám brzo za sebou :-)
OdpovědětVymazatSuper přístup! :)
VymazatToto veľmi dobre poznám, neznášam ľudí o niečo žiadať. Síce s tým bojujem, občas mi pomôže, keď sa spýtam, čo horšie ako záporná odpoveď by sa mohla stať? Ak náhodou, aspoň budem vedieť na čom som a moja myseľ sa môže sústrediť na niečo iné a nebude váhať a trápiť sa nad tým aj naďalej. :)
OdpovědětVymazatSweetSunshine
Přesně tak! Odmítnutí neznamená konec světa. :)
VymazatJa som sa v tomto tvojom článku úplne našla, a o tom plate by som mala niečo šefovi povedať ale proste strach je strach a ked človek vie ako sa vždy zachová a pozná ho tak to berie za zbytočne /ako ja/. Raz som chcela len blbú dovolenku na jeden deň a on mi povedal že...,,A ja potrebujem na zajtra ďalších dvoch ľudí" /pleeesk dverami/ .. a nič som sa nedozvedela..:-/ (proste debil) jednoducho si mňa ako zamestnanca neváži a už dávno chcem z tade odýsť ale nie je to jednoduché.. Ale zapáčila sa mi ta jedna veta čo si napísala ..Kto sa neozve nič nezíska.. Je to tak !
OdpovědětVymazatTo mě mrzí, že je tvůj šéf blbec. Udělala jsem si obrázek jen podle toho, jak reagoval na žádost o jednodenní dovolenou.
VymazatMyslím, že chtě nechtě tě tato osoba donutí ke změně zaměstnání. A co ty víš, třeba to bude do života přínosné. :)
Vždy som sa bála takýchto situácii a tak ako píšeš celý deň som si v hlave prehrávala ako na to :) Ale vyvinula som si stratégiu strhnutie levkoplastu:) Spravím to rýchlo a predtým o tom neuvažujem :)
OdpovědětVymazatNaprosto souhlasím a větu si zapisuji. :D Jinak... Sundávání náplasti vážně bolí, ale rychle přebolí. :)
VymazatTos napsala moc hezky, u toho šéfa jsem se i musela zasmát :D. To mě nikdy nenapadlo, že kolikrát mohli jít lidi i s nějakou prosbou nebo s čímkoliv jiným nervózně za mnou a já jejich nervozitu vůbec nevycítila :).
OdpovědětVymazatTo jsem ráda. :) Ano, většina lidí nemá ráda zařizování, takže třeba to né vždy poznáme, ale také jsou z toho nervózní!
VymazatPřesně tak, často musím řešit něco nepříjemného v práci a obnáší to různé telefonní hovory. Často to celé dopoledne odkládám, ale neustále na to myslím. Ale pak na to vlítnu, vyřídím a většinou vidím, že to nebylo tak hrozné, jak jsem si myslela..
OdpovědětVymazatAno, ten strach je zbytečný. :)
Vymazat